Nestabilní geopolitická situace, která se dotýká celého světa v posledních měsících podpořila zájem investorů o krále drahých kovů, a to zejména v podobě zvýšené poptávky po zlatých ETF. Světová poptávka celkově vzrostla podle World Gold Council o více než třetinu na 1234 tun za první čtyři měsíce roku 2022, což představuje přibližně 19 procent nad pětiletým průměrem. Pokud by tento trend přetrval i nadále, mohl by tlačit cenu zlata výrazněji směrem nahoru.
Poptávka po zlatě momentálně podporuje zejména rychlý růst inflace a nejistota spojená s konfliktem na Ukrajině, který nadále přetrvává a nenechává investory po celém světě chladnými. V nákupu je povzbuzují obavy o budoucí vývoj války mezi Moskvou a Kyjevem, které je ženou k tomu, aby více diverzifikovali riziko a do svého portfolia zahrnuli i drahý kov, který patří k bezpečným přístavům během turbulentních období na trzích. Po výprodejích, které nastaly na kapitálových trzích po vypuknutí války, se ani nelze divit, že investoři hledají možnost, jak by před propady své investice dokázali ochránit.
Můžeme pozorovat, že rostl zejména zájem o ETF fondy se
Globální poptávka po zlatě vzrostla o 34 procent
na investice do zlata, které zaznamenaly největší příliv finančních prostředků od 3. kvartálu 2020. Celkový objem takto držených prostředků ve zlatých fondech se meziročně zvýšil o 269 tun, čímž překonal období odlivu, které nastalo v roce 2021 v objemu 174 tun během 12 měsíců.
Co se týče investice do fyzického kovu, nákup zlata v podobě mincí a zlatých cihel dosáhl v prvních třech měsících roku objemu 282 tun, což je ve srovnání s loňským rokem o pětinu méně. Důvodem poklesu jsou lockdowny spojené s pandemií COVID-19 v Číně a vysokými cenami v Turecku v důsledku extrémního znehodnocení turecké liry (kvůli vysoké inflaci v zemi). Při pohledu na pětiletý kvartální průměr je ale výsledek vyšší o 11 procent.
Pokles zájmu zaznamenal také prodej zlatých šperků v Číně a Indii. Restrikce spojené se zmiňovaným koronavirem v Číně by měly podle odborníků brzdit zájem o nákup šperků, mincí, ale i zlatých cihel i v příštích měsících.
Své zlaté zásoby zvyšovaly také centrální banky, které si připsaly v 1. kvartálu roku 84 tun zlata. Oproti předchozímu období se tak nákup drahého kovu zhruba zdvojnásobil. Na druhé straně, ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021 nákupy klesly o 29 procent.
Co se týče poptávky v technologickém sektoru, kde se zlato využívá k výrobě elektroniky, v 1. kvartálu roku byl nejvyšší od roku 2018.
Celkově produkce kovu ve zmíněném období vzrostla na 856 tun. Objem dodávek recyklované komodity meziročně vzrostl o 15 procent na 310 tun. Při pohledu na první kvartály posledních 6 let to představuje maximum.
S ohledem na přetrvávající nejistotu na globálních trzích můžeme sledovat také růst ceny zlata na burze. Koncem minulého týdne se cena futures kontraktu pohybovala kolem 1880 USD za unci, zatímco začátkem letošního roku se jeho cena pohybovala kolem 1730 USD za unci a při pětiletém pohledu můžeme vidět nárůst hodnoty z 1290 USD za unci na současnou cenu o 46 procent. Od svých maxim v červenci 2020, kdy překonala hranici 2000 USD za unci však má ještě poměrně daleko.
