Téma environmentálního vlivu kryptoměn si získává stále větší pozornost. Žijeme totiž v době, kdy se jak společnost, tak i firmy či státy, snaží dělat vše pro to, aby byl minimalizován jejich dopad na životní prostředí. Nelze se tedy divit, že otázka těžby digitálních měn se stává čím dál tím pikantnější. Zatímco jedni tvrdí, že jde o energeticky náročný proces, druzí poukazují na možnost neutralizace jeho dopadů na naši planetu. Co ale ukazují data?
Bitcoin je středem pozornosti
V diskuzích o zelené ekonomice se v souvislosti s kryptoměnami nejvíce skloňuje Bitcoin, který má podle Coinmarketcap.com stále více než 40procentní tržní dominanci a jeho současná hodnota mírně přesahuje 37 tisíc USD. Právě o Bitcoinu si mnozí v minulých letech udělali negativní obrázek, protože je o něm známo, že se při jeho těžbě se do atmosféry ročně dostane 40 milionů tun oxidu uhličitého. Množství energie spotřebované při samotných transakcích s Bitcoiny je také značné. Průměrná transakce „spálí“ více než 1 700 kWh elektřiny, což je téměř dvojnásobek měsíční spotřeby průměrné americké domácnosti. Pro ještě lepší představu – podle Digiconomist má jeden Bitcoin stejnou uhlíkovou stopu jako 1 879 709 transakcí Visa.
Pozornost se z Číny upřela na Ameriku
Možná i kvůli výše zmíněné energetické náročnosti výrazně roste počet amerických těžařů, kteří vyvíjejí nové podnikatelské strategie s potenciálem omezit negativní dopad nejznámější kryptoměny na životní prostředí. Kongres Spojených států nedávno diskutoval o tom, jak by se dalo přispět k ekologičtější těžbě kryptoměn. Nejpalčivější otázkou bylo, zda k získávání Bitcoinu využívat pouze obnovitelné zdroje, nebo se zaměřit na jiné blockchainy, které by nebyly tak energeticky náročné. Tento krok je logickým vyústěním toho, že se USA staly novým světovým epicentrem těžby kryptoměn poté, co Čína v minulém roce těžbu kryptoměn zakázala, ačkoliv v ní držela světové prvenství.
Čísla hovoří nad slunce jasně
Závěry nové výzkumné práce o energetickém mixu a uhlíkové stopě bitcoinové sítě Revisiting Bitcoin’s carbon footprint, publikované v časopise Elsevier Joule 25. února 2022, ukazují, že potlačení těžby v Číně v uplynulém roce nejenže otřáslo celosvětovou těžební aktivitou spojenou s bitcoinem, ale navíc výrazně snížilo využití obnovitelných zdrojů, které síť při těžbě napájejí, ze 41,6 % na 25,1 %. Důvod je poměrně jednoduchý. V období dešťů v letních měsících měli těžaři kryptoměn přístup k vodní energii v Číně, o kterou po zákazu těžby v této zemi přišli a museli se přesunout do USA nebo Kazachstánu. Vzhledem k tomu, že tyto země dodávají těžařům více elektřiny z uhlí a plynu, zvýšila se uhlíková stopa těžby Bitcoinů, přičemž studie odhaduje 17% nárůst. Z těchto dat tedy vyplývá, že Bitcoin se v poslední době stal výrazně méně „zeleným“ než kdykoli předtím.
Index spotřeby roste
Bitcoin Consumption Index poskytuje vždy nejnovější odhad celkové spotřeby bitcoinové sítě. Ta k 20. dubnu letošního roku činila 204,50 terawatthodin (TWh). Ve stejné době rok předtím to bylo pouhých 103,78 TWh. Při pohledu pět let zpět vidíme, že spotřeba činila pouze 10,2 TWh. V této souvislosti je však důležité poznamenat, že spotřeba energie roste i díky rostoucímu počtu těžařů. Dobrou zprávou pro klimatické nadšence je skutečnost, že celkový počet bitcoinů je omezen na 21 milionů, přičemž podle údajů ze začátku dubna jich bylo vytěženo již více než 19 milionů.
Zelená změna
Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že přibývá společností, které se snaží energii, vzniklou při těžbě Bitcoinu, efektivně využít. Kanadský těžař MintGreen již před nějakou dobou oznámil, že dokáže získat až 96 % energie z těžby a díky ní plánuje ve spolupráci s Lonsdale Energy Corporation (LEC). pomoci s vytápěním 100 obytných domů v severním Vancouveru. LEC totiž hledala možnosti v odvětví obnovitelné energie namísto konvenčního zemního plynu. Kromě toho uzavřel MintGreen smlouvu o dodávkách s výrobcem whiskey, Shelter Point Distillery. Získaná energie díky tomu neskončí v podobě v atmosféře v podobě skleníkových plynů.
Konkurence nespí
Samozřejmě je nutné poznamenat, že existují i kryptoměny, energeticky výrazně méně náročné, než Bitcoin. Mezi ně se řadí například Cardano či Ethereum. To původně běželo, stejně jako nyní Bitcoin, na modelu Proof of Work, který spotřebovává výrazné množství elektrické energie. V současnosti ale probíhá jeho přechod na energeticky výrazně šetrnější Proof of Stake.
I když byl donedávna Bitcoin kvůli vysoké spotřebě energie při těžbě považovaný za velmi náročný, nově se ukazuje, že tato energie se dá efektivně využít. To by mohlo pomoci postupně snižovat jeho dopad na životní prostředí. Ačkoliv jeho uhlíkovou stopu dočasně výrazně ovlivnil čínský zákaz těžby kryptoměn a přesun těžařů do energeticky náročnějších oblastí, není třeba házet flintu do žita. Nejstarší kryptoměna má dle mého mínění své míst jako součást energetické revoluce, jejíž svědky se stáváme v přímém přenosu. Těžba a transakce kryptoměn stále představují výzvy v oblasti energie a emisí, ale když budou těžaři ochotni se přizpůsobit novým, „zeleným trendům“, budoucnost pro nás možná chystá příjemná překvapení. Bitcoin tak, podle mého názoru, nadále zůstává na silných pozicích.
Autorkou Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Ltd.
